Hosté 17. ročníku festivalu:

Daniely Francisque
Herečka, tanečnice, zpěvačka a dramatička. Narodila se na Martiniku, ale dětství prožila v okolí Paříže. Ve dvaadvaceti letech se stala herečkou. Divadelní vzdělání získala v dramatickém ateliéru divadla Théâtre de l´Air Nouveau Luca Saint-Eloy a v Herecké laboratoři pod vedením Hélène Zidi-Chéruy.
V roce 1994 napsala a hrála v Nég Pa Ka Mo, historické fresce o otroctví, kterou s dvaceti herci, tanečníky a hudebníky inscenoval režisér Luc Saint Eloy. Později se stala členkou jeho divadla Théâtre de l´Air Nouveau.
Od roku 1994 píše divadelní hry. Má jich na svém kontě na dvacet titulů. V rámci festivalu uvedeme ve spolupráci se Švandovým divadlem scénické čtení její hry Cyclones v překladu Kateřiny Neveu a režii Martiny Kinské.

Bernard Lagier
Hudebník, dramatik. Narodil se v roce 1958 na Martiniku. Pracuje jako zástupce ředitele národní scény Tropique Atrium. Byl také prezidentem ETC_ Caraïbe, sdružení pro šíření a rozvoj současné karibské dramatiky.
Zprvu působil jako hudebník, hráč na saxofon a flétnu, v několika hudebních skupinách jako např. Skupina Hugha Charleca a Martinique Brass Band.
V roce 2005 napsal svůj první dramatický text, který se vzápětí stal klíčovým dramatem nové karibské dramatiky. Hra se jmenuje Moi chien créole (Já karibský pes) a v roce 2007 ho vydal Emile Lansman ve svém nakladatelství. Tuto hru uvedeme také v českém překladu Vojtěcha Šarše a ve spolupráci se Švandovým divadlem v režii Martina Františáka jako scénické čtení.

Axel Artheron
Axel Arthéron je doktorem divadelních umění na Institutu divadelního výzkumu a studií (IRET) na Univerzitě Paříž III - Nová Sorbonna. Přednáší divadelní studia na Antilské univerzitě, věnuje se současné karibské dramaturgii. Je také autorem knihy Revoluční afro-karibské divadlo 20. století. V rámci festivalu Axel promluví o vývoji divadla a dramatické tvorby v Karibiku a zasvětí nás do problematiky současných tvůrčích tendencí této oblasti.

Penda Diouf
Penda Diouf je dramatička a členka Uměleckého sdružení divadla Comédie de Valence. Prach, Velká medvědice, Symbol, Stopy… jsou názvy některých jejich her, které byly uvedeny jako scénická čtení, Stopy inscenoval Aristide Tarnagda. Její texty se zabývají identitou, represemi, kolonizací, nespravedlností a jsou otevřené eko-feministickému světu a magickému realismu. Je laureátkou ceny Collidram 2020/21, v užším výběru Ceny Sony Labou Tansi 2021/22 a nositelkou Ceny poroty divadla Tête noire.  Je také spoluzakladatelkou značky Jeunes textes en liberté a prezidentkou společnosti Les scènes appartagées, která podporuje čtení divadelních her v rodinách.

O své hře Velká medvědice (La Grande Ourse) autorka říká: „Je to příběh ženy, která se dostává do střetu s naprosto nespravedlivou společností, jejíž hodnoty jsou ztraceny. Aby přežila, hledá hluboko v sobě záchranu. Na pozadí videodohledu, zatčení, věznění, se nechává text hodně ovlivnit šamanismem.“