Vážení a milí příznivci afrických kultur!

V posledních pěti letech jsme byli zvyklí se potkávat v květnových dnech s Tvůrčí Afrikou v Praze i mimo ni, především v Brně, Hradci Králové, Plzni… Letošní protikoronavirová opatření v tuto dobu nedávala velkou naději, že budeme moci festival uskutečnit tak, jak jsme byli zvyklí… tudíž jsme svoje programové vyhlídky odložili na září.

Nicméně prokličkovali jsme se a vtěsnali nakonec v květnu aspoň výstavou. Nádherné fotografie Ireny Vodákové, které nás provázejí posledními ročníky Tvůrčí Afriky, jsou k vidění v Ústřední půjčovně Městské knihovny do konce června a od září bychom rádi, kdyby výstava putovala i po dalších knihovnách v Praze i do jiných měst. A protože nás spolupráce s Městskou knihovnou velmi těší, už nyní připravuje na podzim výstavu novou, pro mnohé velmi překvapivou… Zatím jen napovím, že se v ní známý dramatik Caya Makhélé blýskne ve světle, jaké bychom od autora Bajky o lásce, pekle a márnici, Čarování nebo Sedmi Mythových proměn nečekali.

Jak jste si všimli, nečekanou proměnou prošel i podtitul festivalu. Šestnáct let jsme byli Všichni Afričani, a to dávno před tím, než se začal svět podobným způsobem postupně přihlašovat a zastávat určitých postojů, názorů, lidí… Původní myšlenkou o Africe jako kolébce civilizace a lidství se festival inspiroval v Dějinách Afriky. V posledních letech, kdy se do popředí zájmu dostávají ženské autorky, herečky, tanečnice, umělkyně… jsme dospěli k názoru, že nelze ženský rod obcházet, a tak jsme si dovolili v názvu menší jazykovou přesmyčku šibalsky pomrkávající po naší schopnosti vnímat skutečnost v její mnohoznačnosti, s humorem, neortodoxně.

Vždy nás zajímaly africké kultury v proměnách a pohybech, nikoliv jako ghetto, nýbrž v dialogu. O čem budeme rozmlouvat letos a s kým? Své síly jsme spojili s Francouzským institutem a Světem knihy a přivezeme koncem září poprvé do Čech významné autorky a autory.

Penda Diouf je dramatička, o níž se v současnosti hodně mluví, nejen v souvislosti s různými prestižními cenami, ale především kvůli jejím hrám, v nichž přináší silná, současná témata nahlížená osobitým způsobem. Hovoří v nich otevřeně o koloniálních tabu, afro-evropské identitě, feminismu, ekologii i šamanismu.

Z karibského ostrova Martinik k nám zavítá populární divadelní, filmová a televizní herečka a dramatička Daniely Francisque, loni francouzskou vládou jmenovaná ženou roku za své aktivity v oblasti boje proti násilí na ženách.

Také Bernard Lagier, dramatik, hudebník, zástupce ředitele národní scény Tropique Atrium, surfuje na nové vlně karibské dramatiky. Nekompromisními, strhujícími obrazy a zároveň bohatým poetickým jazykem mísícím francouzštinu a kreolštinu líčí pohnutou minulost ostrova a jeho lidí, zkoumá otázky identity, dědictví otrokářství, kolonizace a postkolonizace, indiánských kořenů, ale i násilí na ženách.

Axel Artheron je teatrolog, působí na Antilské univerzitě a pařížské Sorbonně. Ve svých přednáškách a dílech se zaměřuje na karibské frankofonní dramaturgie, jejich novátorství a revoluční tradice, rezonující do současnosti.

Ale to ještě není všechno… Ve spolupráci se Švandovým divadlem uvedeme v sobotu 25. září v 15.00 dvě scénická čtení: Cyklóny Daniely Francisque a Já, kreolský pes Bernarda Lagier. Týž den ve 20.00 pak Daniely Francisque vystoupí ve své inscenaci hry haitského autora Guy Régise Jr. Moi, fardeau inherent (Svým vlastním břemenem).

Vstupenky za přátelské ceny je možné si rezervovat a zakoupit už nyní: https://www.svandovodivadlo.cz/inscenace/688/daniely-francisque-cyklony-bernard-lagier-ja-kreolsky-pes/3759

https://www.svandovodivadlo.cz/inscenace/689/moi-fardeau-inherent-svym-vlastnim-bremenem/3760

A je tu další scénické čtení, tentokrát hry Pendy Diouf Velká medvědiceEliadově knihovně Divadla Na zábradlí v pátek 23. září.

Kromě zahraničních hostů představíme také českou teatroložku a kritičku Barboru Etlíkovou jako autorku pozoruhodného románu vycházejícího ze vzájemné facebookové korespondence české studentky a ženy z Haiti.

Vezmeme vás do nového prostoru „bytového divadla“ Košická sdružení OLDStars na obnovené inscenované čtení hry Převozníkova malého bratra od nám dobře známého Kossiho Efoui.

Prostřednictvím divadelních představení a debat zacílíme na českou, belgickou a italskou kolonizaci. Pozveme vás do Alfreda ve dvoře na novou inscenaci Handa Gote Vzpomínky na Togoland.Kině 35 ve Štěpánské promítneme unikátní záznam inscenace Hassana Kassi KouyatéCongo Jazz Band v Čechách již dobře známého dramatika, Mohameda Kacimi (Svatá země, Klidné dny v Jeruzalémě). A s překladatelkou Marií Kronbergerovou a prostřednictvím čtení úryvků z pokračování knihy o Mussolinim z nakladatelství Práh si připomeneme zhoubný průběh a důsledky italské kolonizace v Africe.

Těšit se můžete i na netradiční happening věnovaný africké módě a ženám… který je pro letošní rok jakýmsi nástupcem či záskokářem tradiční slavnosti Benso, která se letos tak, jak ji známe, vzhledem k rekonstrukci náměstí Václava Havla, nebude moci uskutečnit.

Tak to je zatím vše, na co bychom vás rádi přes prázdniny navnadili. Přesný program očekávejte prosím počátkem září.

Užijte si spokojenou a radostnou dovolenou a v září v plné formě se s vámi těšíme na shledanou!

Samozřejmě se sluší na závěr připomenout, co asi všichni tušíte, že náš festival bychom nemohli uskutečnit nejen bez divácké opory vás všech, ale v prvé řadě díky grantům, které nám letos udělili: Magistrát hlavního města Prahy, Státní fond kultury a po letech opět i Ministerstvo kultury. Podporu nám udělil také Francouzský institut v Praze, který je partnerem Tvůrčí Afriky od samého počátku.

K tomu nám palce drží ještě i mj. odbor subsaharské Afriky při Ministerstvu zahraničních věcí, Francouzská aliance a Francouzsko-český klub v Hradci Králové, Maison des auteur-e-s a festival Zebrures v Limoges, Francouzský institut v Paříži, ETC_Caraibe a Tropique Atrium ve Fort-de-France na Martiniku…

Všem mnohokrát děkujeme!!!
Koncem září na viděnou,
za celý festivalový tým
Lucie Němečková, ředitelka festivalu a dramaturgyně